17. 9. 2026
Kdo určuje termín dovolené: zaměstnavatel, nebo zaměstnanec?
Tohle je obecný přehled, ne právní poradenství - konkrétní situaci vždy ověřte se mzdovou účetní nebo na portálu MPSV. Vychází ze zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ve znění pozdějších předpisů.
"Mám dovolenou schválenou, tak si ji beru." - "Teď ne, máme sezónu." Spor o termín dovolené patří k nejčastějším nedorozuměním mezi zaměstnancem a firmou. Zákoník práce přitom odpověď má a je v ní víc pravidel, než obě strany obvykle čekají.
Dobu čerpání určuje zaměstnavatel
Podle §217 zákoníku práce určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel, a to podle písemného rozvrhu čerpání dovolené. Formálně vzato tedy zaměstnanec o dovolenou nežádá - firma mu ji nařizuje. V praxi to běží obráceně: zaměstnanec termín navrhne a zaměstnavatel ho schválením "určí". Výsledek je stejný, jen je dobré vědět, kdo má podle zákona poslední slovo.
To slovo ale není libovolné. Zaměstnavatel musí přihlížet ke svým provozním důvodům i k oprávněným zájmům zaměstnance - třeba k tomu, že rodič školáka může čerpat dovolenou hlavně o prázdninách. Plošné "v tomhle měsíci nikdo" bez konkrétního provozního důvodu tomuhle pravidlu neodpovídá.
14 dní předem a jedna část aspoň dva týdny
Určený termín musí zaměstnavatel zaměstnanci písemně oznámit nejméně 14 dní předem. Kratší lhůta možná je, ale jen po dohodě se zaměstnancem - jednostranně ji zkrátit nelze. Funguje to i naopak: dovolenou domluvenou na zítřek nemůže zaměstnanec vynutit, pokud firma na kratší lhůtu nepřistoupí.
Druhé pravidlo se zapomíná ještě častěji: pokud se dovolená čerpá po částech, musí alespoň jedna z nich trvat nejméně dva týdny vcelku - ledaže se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak. Smyslem je, aby dovolená opravdu sloužila k odpočinku, ne jen k rozpuštění do jednotlivých pátků.
Čtyři týdny musí firma určit, ne jen umožnit
Zaměstnavatel má povinnost určit zaměstnanci čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v tom kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo (§218). Nestačí tedy dovolenou "nabídnout" a na konci roku konstatovat, že si ji člověk sám nevybral. Pokud vyčerpání brání překážky na straně zaměstnance (třeba dlouhodobá nemoc) nebo naléhavé provozní důvody, převádí se zbytek do dalšího roku - a firma ho musí určit tak, aby byl vyčerpán do jeho konce.
Tady přichází pravidlo, o kterém většina lidí neví: neurčí-li zaměstnavatel čerpání převedené dovolené do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit si její termín zaměstnanec sám. Oznámí ho zaměstnavateli písemně alespoň 14 dní předem a souhlas k tomu nepotřebuje.
Víc o převodu dovolené a jejím proplacení →
Kdy dovolenou nařídit nelze
- Po dobu dočasné pracovní neschopnosti - nemoc dovolenou vylučuje, nejde ji na dovolenou "překlopit".
- Po dobu mateřské a rodičovské dovolené.
- Po dobu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení.
- Naopak platí: požádá-li zaměstnankyně o dovolenou tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou, zaměstnavatel jí musí vyhovět.
- Totéž platí pro zaměstnance, který čerpal rodičovskou dovolenou v době, po kterou je jinak žena oprávněna čerpat mateřskou.
Celozávodní dovolená: nejvýš dva týdny
Hromadné čerpání dovolené - typicky zavřený provoz mezi svátky nebo celozávodní dovolená v srpnu - zákon připouští, ale jen je-li to nutné z provozních důvodů a v dohodě s odborovou organizací a radou zaměstnanců, pokud ve firmě působí. Trvat přitom smí nejvýše dva týdny (u uměleckých souborů čtyři). Zbytek roku tedy plošně naplánovat nejde - o zbývajících dnech se rozhoduje s každým zvlášť.
Když firma termín zruší nebo vás odvolá z dovolené
Zaměstnavatel může už určený termín změnit i zaměstnance z dovolené odvolat zpátky do práce. Musí mu ale nahradit náklady, které mu tím bez jeho zavinění vznikly - storno zájezdu, propadlé letenky, nevratnou zálohu za chatu, cestu zpět. V praxi se náhrada vztahuje i na náklady rodiny, která měla jet se zaměstnancem. Účtenky si proto schovejte.
Svátek a nemoc uprostřed dovolené
Připadne-li do doby dovolené státní svátek, který je jinak obvyklým pracovním dnem zaměstnance, do dovolené se nezapočítává - z nároku se mu ten den neodečte. A onemocní-li zaměstnanec během dovolené, nastoupí na ošetřování člena rodiny nebo na mateřskou, dovolená se těmito dny přerušuje a nevyčerpaná část mu zůstává na jindy.
Jak s tím pomůže pořádná evidence
Většina sporů o termín nevzniká ze zlé vůle, ale z toho, že nikdo nemá po ruce čísla: kolik dní komu ještě zbývá, kdy byl termín určen a kdo ve stejném týdnu už chybí. Ve Voldenu je žádost zároveň záznamem o tom, kdy byl termín navržen a kdy ho manažer schválil - včetně e-mailu žadateli a zápisu do auditní historie, takže se zpětně nikdo nedohaduje, co bylo domluveno. Týmový kalendář ukazuje schválené i čekající absence pohromadě, takže překryv je vidět dřív, než se z něj stane provozní důvod k zamítnutí.
Volden navíc počítá jen skutečné pracovní dny: víkendy a české státní svátky včetně pohyblivých Velikonoc se do délky absence nezapočítávají, takže pravidlo o svátku uprostřed dovolené nemusí nikdo hlídat ručně. A protože zůstatek vidí zaměstnanec i manažer průběžně, pozná se už v létě, komu je potřeba dovolenou určit dřív, než bude prosinec.